3.Kapitola - Celá
3.Kapitola : Ráno
CRRRRRRRRR……………………
Zazvonil budík a já otevřela oči.On taky „dobré ráno“ „dobré ráno“ „tak jdeme do školy ty 1 jako upír a já poprvé vůbec do tvojí školy“ „oblíbíš si ji čekej před domem!“ Zmizel slyšela jsem jen zaklapnout okno.Potom co odešel ne spíše utekl jsem se vydala do kuchyně.Pozdravila jsem rodinu.Mámu tátu a sestru Amandu. „ Ahoj“ „dobré ráno“
řekla máma. „jak ses vyspala?“Což byla asi dost blbá otázka ,ale nemá mít ani tušení takže : „celkem dobře“ „čau“ volala na mně Amanda „čau“ „Ahoj!“ zavolal na mně táta když přišel venku kde už obhlížel rostliny. „Ahojky“ „tady máš snídani“ „díky“ Dala přede mně rohlík s marmeládou a já do něj zakousla.A hned jsem se odvrátila.Upíři nejspíš nemůžou jíst vůbec lidská jídla. „Mami“ „no?“ „jenom si pro něco zajdu“ šla jsem do pokoje a zavolala „Kde jsi?“ Okno klaplo a on přede mnou stál „Tady“ „mi lidské jídlo jíst nemůžeme že?“ „ ne je odporné“ „a co mám říct mámě?“ „nic“ „co?“
„prostě to sníš ale chutnat ti to nebude. „fuj“ „nemůžu zato!Zvykneš si!“ „tak čau“ Vrátila jsem se do kuchyně vstříc svému osudu.Vzala jsem rohlík do ruky kousla a polkla.Chutnalo to jako syrová vajíčka nebo jiné hnusně odporné jídlo. Snažila jsem se to do sebe nacpat a nepozvracet se jestli to upíři vůbec umí,jsme někdy vůbec nemocní? Musím se pak zeptat.Snědla jsem ten lidský pokrm a šla jsem do koupelny si vyčistit zuby. Byli bílé a krásné.Nepotřebovaly hygienu ,ale přesto jsem dala na kartáček pastu a začala si je čistit.Zjistila jsem že sou i hodně ostré Křup Kartáček jsem zubama rozřezala vejpůl.
„ježiši co blbneš?“ zakřičela na mně Amanda „já nic ! to samo“ „to určitě“ odvětila slepila jsem to izolepou.Nejspíš už ho používat nebudu a šla jsem do pokoje. Převlékla jsem se .
Ve skříni mi bylo vše velké.Přemněnou sem zkrášlila i zhubla.
„něco jsem ti přinesl“ řekl tom a hodil mi do rukou balíček.
„díky“Rozbalila jsem to a vytáhla džíny.Oblékla jsem si je . „hele jak se vlastně jmenuješ?“ „říkají mi různě každý jak chce“ „ok ale máš své jméno nebo snad ne?“ „ano,jmenuji se Tomas“ „tak Tomasi můžeme být nemocní?stárnou nebo tak něco?“ „ne nejsi a nebudeš nemocná tvé i mé tělo se zastavilo a můžeme si jakkoliv hrát s lety a tím a tím tak něco myslíš co?“ „smrt“ „může nás zabít jedině upír“ „Aha to je dobře“ „ne není“ „jsou další?“ „ano ale ne tady““už jdu“Šla jsem do kuchyně dala si na záda aktovku .Na zádech byla jako peříčko,jakoby nevážila nic ale zhola nic. „už půjdu mějte se pěkně“ „ahoj“Vzala jsem si bundu a klíče a šla jsem do školy .Před domem na mně už čekal. „tak jdeme nebo běžíme?“ „půjdeme musíš trénovat pomalou chůzi ve škole nebudeš běhat!“ „dobře“ tak jsme šly 1.mlčky a pak jse mně zeptal „kolik ti je?“ „14 tobě?“ „15“ „jo a kolik ti je jako fakt“ „153 let“ „tak to jo.. jak ses přeměnil?“ „tak jako ty v pátek 13“ „aha“ „neboj nevznikají upíři jen tak..“ „a jak?“
„Když upír kousne člověka a odolá nevypití vší krve tak je zněj upír tahle cesta je velmi hodně bolestivá a trvá celý den“ „už jsi někoho přeměnil?“ „ne“ Stály jsme už před školou.Vedly do ní velké dřevěné dveře „Ale ty jsem nechodíš“ „už jo a sedím s tebou ve třídě máme úplně zadní lavici“ „dobrý den“ pozdravili jsme uklizečky u vchodu . Hleděly na nás jak jinak J
Příští kapitola : škola !
Prosím vás pokud jste četly tenhle článek okomentujte ho.A nebo pod něj jen napište třeba Smajlíka abych věděla že jste to četly děkuji!
Komentáře
Přehled komentářů
Pěkný, ale chtělo by to lepší gramatiku, aby taky bylo vidět, kdo co říká
...
(Míša, 13. 5. 2011 9:18)
Pěkný ale nezapomínej tam čárky , a ještě např. tohle:
,,Ahoj"zvolala jsem
,,Ahoj zlatíčko"odpověděla mi máma.Protože někdy to je nepřehledné ;)
?
(irma, 5. 5. 2011 15:52)Trochu divný, už jsem četla lepší. Kolik ti vlastně je? Divný...
Re: Ahojky ,ať se daří!
(Admistrátor, 5. 5. 2011 14:12)děkuji ti moc,doufám že to tak bude:)
................
(Beathy, 25. 7. 2011 15:38)